Určitě jste to už všichni zažili – sedíte na meetingu, diskutujete o nějakém problému ve výrobě a vy vnímáte, že každý vidí výrobní proces trochu jinak – někdo si pamatuje jednu věc, další zase druhou. Z dat, která máme k dispozici, víme, že je problém na pracovišti.
Najednou si kolegové začnou přehazovat problém mezi sebou. Jeden říká, že je problém na pracovišti A, ale příslušný vedoucí ví s jistotou, že to u něj není a jeho mistr mu říkal, že se to objeví až na pracovišti B a taky někdy C. K čemu to všechno vede? K tomu, že jste zavření s dalšími kolegy v jedné místnosti u jednoho stolu, koukáte do nějakého powerpointu nebo tabulky a každý je schopen hádat se a obhajovat svou pravdu. Místo toho, aby se všichni zvedli a šli se podívat do výroby, jak to tedy opravdu je.
Taiichi Ohno, tvůrce výrobního systému Toyoty, popsal klíčový princip, který nazval „Genchi Genbutsu“, což doslovně znamená „reálné místo“ či „reálná věc“ – v praxi se to spíš volně překládá jako „jdi a podívej se“. Taiichi totiž věřil, že jediný způsob, jak skutečně pochopit problém, je jít přímo na pracoviště a pozorovat, k čemu skutečně dochází.
Tento princip, takzvané „Gemba pochůzky“ nám byl znám v leckterých fabrikách ještě před tím, než jsme o něčem takovém kdy slyšeli – já si třeba pamatuji příběhy o řediteli, který před lety procházel každé ráno před výrobní poradou celou fabrikou, aby si osobně ověřil, jak se věci mají. Mělo to své výhody – na poradě mu nemohl nikdo „věšet bulíky na nos“ a zaměstnanci byli rádi, že si s nimi nejvyšší přijde popovídat a má tak nějak zájem i o obyčejného smrtelníka a jeho problémy při práci.
V dnešní hektické době není vždycky dost času na to být ve výrobě zrovna v momentě, kdy se vyskytne problém, který chci vyřešit. Gemba pochůzky by pořád měly být pravidelnou součástí naší práce, ale můžeme je zkombinovat s dalšími nástroji – z mojí zkušenosti funguje perfektně videozáznam z výroby. Řeknu operátorovi, že si ho chci natočit (a vysvětlím proč!), počkám si pár cyklů, než se zbaví stresu z natáčení a pak si několik cyklů natočím. S takovým záznamem pak můžu v klidu kanceláře pracovat, vracet se ke konkrétním situacím, záznam si zpomalit, probrat ho s inženýrem v momentě, kdy má na mě čas… a také ho použít na meetingu, abychom všichni mluvili o stejném procesu, i když sedíme u stolu a koukáme na projekci.
