Téma rychlé přestavby je moje oblíbené – dokonce tak moc oblíbené, že trpím už jakousi deformací… Projevuje se to třeba u snídaně, kdy řeším, že je nejdříve potřeba pustit vodu na čaj, aby pak paralelně se strojem (varná konvice) mohl vykonávat další činnosti nutné pro dokončení přestavby – v tomto případě výborné snídaně 🙂
Ale popořádku – proč jsou rychlé přestavby (změna z jednoho výrobku na druhý) strojů tak důležité?
První a hlavní důvod se přímo nabízí. Koupíte si drahý stroj a vaším hlavním cílem je, aby pracoval, vyráběl…a to se při přestavbě neděje. Stojí nejen stroj, ale i pracovník, kterého platíte – v tu chvíli nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Přirozeně se tedy snažíte, aby odstávka způsobená přestavbou trvala co nejkratší možnou dobu.
Druhým, neméně důležitým důvodem je flexibilita, kterou vám rychlá přestavba dá – pokud totiž přestavba trvá moc dlouho, radši ji budete omezovat tím, že budete vyrábět výrobky na sklad a to váže vaše finanční zdroje, případně zvyšuje riziko, že vyrobíte velkou dávku defektních výrobků a přijdete na to až v dalším procesním kroku (jenže to už máte vyrobeno třeba 5 000 vadných kusů, které můžete rovnou vyhodit)
Metodika SMED – Single Minute Exchange of Die, neboli výměna / přestavba stroje v řádu jednotek minut (konkrétně tedy do 10 minut), byla vyvinuta v Japonsku v 50. a 60. letech. Autorem této metody je známý Shigeo Shingo, když při pozorování přestavby vystřihovacího lisu zjistil, že trvá 12 hodin až 3 dny!
Metodika jako taková je velice snadná na pochopení i následnou implementaci, přesto dokáže výrazně snížit dobu nutnou pro přestavbu s minimálními náklady. Provádí se v následujících krocích:
- Popsat proces samotné přestavby v jednotlivých krocích (ideálně pomocí video analýzy)
- Už samotná definice přestavbového procesu je krokem kupředu – můžete totiž vytvořit úvodní návodku, aby se přestavba dala opakovat ve stejném (stále moc dlouhém) čase
- Jednotlivé kroky přestavby rozdělit na Interní (to jsou kroky, které lze provádět jen při zastaveném stroji) a Externí (to jsou všechny aktivity, které lze dělat před přestavbou, či po přestavbě).
- V tomto kroku také zkusíme přeorganizovat pořadí jednotlivých kroků tak, aby se Externí aktivity dělaly mimo zastavení stroje – typicky se jedná o přípravu nástrojů, přípravu samotného přestavovaného dílu, následný úklid starého nástroje do skladu, atd.
- Pokusit se přeměnit některé Interní aktivity na Externí
- V tomto kroku už většinou musíme investovat nějaké peníze, například třeba koupíme nějaký další díl, který za ten původní při přestavbě vyměníme (čili ho nemusíme nijak rozebírat v době, kdy stroj stojí)
- V tomto kroku také můžeme jak Interní, tak Externí aktivity zkrátit pomocí nástrojů neustálého zlepšování (např. Kaizen workshop) – příkladem může být použití elektrického, či pneumatického utahováku místo běžného klíče
- Paralelní operace – zapojit do přestavby více lidí (typicky operátora na stroji)
- Operátor může pomoci s aktivitami, které nevyžadují takovou zkušenost a znalost stroje – např. přinést, odnést, podávat, čistit, otírat…
- Operátora lze samozřejmě proškolit na stejnou úroveň, jako seřizovače – pak lze aktivity přestavby rozdělit ještě jednodušeji bez omezení kvůli chybějícím znalostí operátora

