RYCHLÉ PŘESTAVBY – SMED

2022-03-24

Téma rychlé přestavby je moje oblíbené – dokonce tak moc oblíbené, že trpím už jakousi deformací… Projevuje se to třeba u snídaně, kdy řeším, že je nejdříve potřeba pustit vodu na čaj, aby pak paralelně se strojem (varná konvice) mohl vykonávat další činnosti nutné pro dokončení přestavby – v tomto případě výborné snídaně 🙂

Ale popořádku – proč jsou rychlé přestavby (změna z jednoho výrobku na druhý) strojů tak důležité?

První a hlavní důvod se přímo nabízí. Koupíte si drahý stroj a vaším hlavním cílem je, aby pracoval, vyráběl…a to se při přestavbě neděje. Stojí nejen stroj, ale i pracovník, kterého platíte – v tu chvíli nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Přirozeně se tedy snažíte, aby odstávka způsobená přestavbou trvala co nejkratší možnou dobu.

Druhým, neméně důležitým důvodem je flexibilita, kterou vám rychlá přestavba dá – pokud totiž přestavba trvá moc dlouho, radši ji budete omezovat tím, že budete vyrábět výrobky na sklad a to váže vaše finanční zdroje, případně zvyšuje riziko, že vyrobíte velkou dávku defektních výrobků a přijdete na to až v dalším procesním kroku (jenže to už máte vyrobeno třeba 5 000 vadných kusů, které můžete rovnou vyhodit)

Metodika SMED  – Single Minute Exchange of Die, neboli výměna / přestavba stroje v řádu jednotek minut (konkrétně tedy do 10 minut), byla vyvinuta v Japonsku v 50. a 60. letech. Autorem této metody je známý Shigeo Shingo, když při pozorování přestavby vystřihovacího lisu zjistil, že trvá 12 hodin až 3 dny!

Metodika jako taková je velice snadná na pochopení i následnou implementaci, přesto dokáže výrazně snížit dobu nutnou pro přestavbu s minimálními náklady. Provádí se v následujících krocích:

  1. Popsat proces samotné přestavby v jednotlivých krocích (ideálně pomocí video analýzy)
    • Už samotná definice přestavbového procesu je krokem kupředu – můžete totiž vytvořit úvodní návodku, aby se přestavba dala opakovat ve stejném (stále moc dlouhém) čase
  2. Jednotlivé kroky přestavby rozdělit na Interní (to jsou kroky, které lze provádět jen při zastaveném stroji) a Externí (to jsou všechny aktivity, které lze dělat před přestavbou, či po přestavbě).
    • V tomto kroku také zkusíme přeorganizovat pořadí jednotlivých kroků tak, aby se Externí aktivity dělaly mimo zastavení stroje – typicky se jedná o přípravu nástrojů, přípravu samotného přestavovaného dílu, následný úklid starého nástroje do skladu, atd.
  3. Pokusit se přeměnit některé Interní aktivity na Externí
    • V tomto kroku už většinou musíme investovat nějaké peníze, například třeba koupíme nějaký další díl, který za ten původní při přestavbě vyměníme (čili ho nemusíme nijak rozebírat v době, kdy stroj stojí)
    • V tomto kroku také můžeme jak Interní, tak Externí aktivity zkrátit pomocí nástrojů neustálého zlepšování (např. Kaizen workshop) – příkladem může být použití elektrického, či pneumatického utahováku místo běžného klíče
  4. Paralelní operace – zapojit do přestavby více lidí (typicky operátora na stroji)
    • Operátor může pomoci s aktivitami, které nevyžadují takovou zkušenost a znalost stroje – např. přinést, odnést, podávat, čistit, otírat…
    • Operátora lze samozřejmě proškolit na stejnou úroveň, jako seřizovače – pak lze aktivity přestavby rozdělit ještě jednodušeji bez omezení kvůli chybějícím znalostí operátora